Bezpečnost plavby (díl 2.)


Jaké akce jsou vhodné pro zabránění srážkám? Co vlastně udělat, když je poblíž více lodí? A co když nejsme na otevřeném moři? Druhý díl našeho seriálu se vám pokusí napovědět.

Bezpečnost plavby (1.díl)

Volení mezi menším a větším zlem je vždy to nejtěžší, co na nás čeká. Očekává se totiž od nás, že si zachováme i v těch nejvypjatějších situacích chladnou hlavu. Jak na to?

Změna rychlosti nebo kurzu

Pokud se rozhodneme, že srážce je možné zabránit jen snížením rychlosti, což je jeden z nejlepších případů, který nás může potkat, pak musíme dbát na to, aby tato změna rychlosti neohrozila další plavidla (například plující za námi) a aby tyto mohly na naši změnu rychlosti zareagovat. Obdobně bychom se měli zachovat i při změně kurzu. Například souběžně plující plavidlo musí mít dostatečný časový prostor, aby mohlo na vaši změnu kurzu reagovat. To vše pochopitelně záleží i na vzdálenosti mezi ohroženými plavidla. Co se zejména nedoporučuje, jsou pouze postupné a malé změny kurzu či rychlosti. Čím markantnější bude vaše změna, tím rychleji ji druhé plavidlo může zaregistrovat. Ovšem opět na těsné blízkosti.


Pokud máme k dispozici velkou plochu, je ideální, abychom se stočili tam, kde je minimum plavidel co do počtu a velikosti. Je úplně iracionální se stáčet k velkým plavidlům, jež vaši změnu sice zaregistrují zřejmě včas, protože na nich slouží profesionální posádky, ale nemohou s dostatečným časovým předstihem reagovat na vaši změnu. Jen horko těžko bude moci kapitán tankeru změnit rychle kurz, aby se vám pokusil vyhnout. V takovém případě je lepší se stočit do oblasti s více, ale menšími plavidly. Tyto sice nemusí mít tak zkušenou posádku, ale jsou schopny své lodě lépe ovládat díky jejich manévrovatelnosti.

Nevíte, co se bude dít?

I to se může pochopitelně stát. Můžete však naštěstí využít vaše jistě bohaté motoristické zkušenosti z řízení vozidel. Pokud nevím, tak prostě brzdím či to stáčím do jiného pruhu (například na dálnici). Na moři to platí obdobně. Pokud si nejste jisti situací, potřebujete více času na analyzování situace a s přihlédnutím ke všem okolnostem si to můžete dovolit, pak je nejvýhodnější zpomalit či zastavit. V obou případech se má na mysli to, že snížíte buď výkon lodního pohonu, nebo jej vypnete. Zde si však musíte dávat pozor na to, kolik času je potřeba na jeho znovu uvedení do plného provozu, stejně jako mít na paměti čas, po který loď dosáhne manévrovací rychlosti. Moderní plavidla, vybavená vícestupňovým modelem pohonu (hlavní pohon, popřípadě sekundární pohon, a manévrovací pohon) jsou na tyto situace již připravena lépe a vypínají pouze hlavní pohon. Záložní (sekundární) a manévrovací pohon je stále aktivní na „příkaz kapitána“. Poslední možností, jak zajistit více času, je dání zpětného chodu u hlavního pohonu.

Co když je poblíž více lodí?

Toto je nejnebezpečnější situace. Obecně vzato je to opět volba mezi větším a menším zlem. Navíc vám však do toho vstupují ustanovení, že některá plavidla mají na vodní ploše přednost před ostatními (a to nejen z hlediska pravidel dobré plavby a námořní praxe, zejména kvůli tomu, že jsou prostě silnější – jachta jistě nebude mít velký úspěch proti tankeru).
 Na moři totiž můžete narazit na lodě, které mají přednost před ostatními (jim budeme věnovat samostatnou kapitolu našeho seriálu), a to podle plavebního práva. V případě, že na takovou loď narazíte, jste povinni udělat vše proto, aby tato loď mohla bezpečně proplout. A to dokonce i v případě, že byste se tak dostali do nebezpečné situace s jinou lodí, která stejně jako vám nesvědčí právo přednosti průjezdu. Znamená to v praxi, že musíte dát přednost tomu plavidlu i za cenu toho, že vás samotné a další to ohrozí.
 

Co když nejsme na otevřeném moři?

To, co bylo popsáno výše, se týkalo vlastně otevřené vodní plochy. Tam je nebezpečí srážky sice vždy na místě, ale možností, jak uniknout srážce, je obecně vzato dost. Můžete se však dostat do situace, kdy se ocitnete v úseku s omezenou plavební dráhou (například průplavy atd.). V takovém případě stočte svou loď co nejvíce k pravoboku lodi, avšak dbejte na vlastní bezpečnost. Obdobné pravidlo platí i u automobilů – jste povinni se držet pravé strany vozovky ve směru, ve kterém jedete. 


Je výslovně zakázáno, abyste v úsecích s omezenou plavební dráhou tento úsek křižovali, a to za předpokladu, že se v něm nachází další plavidla, zejména plavidla s omezenou plavební a manévrovací schopností. Pochopitelně i v těchto místech je předjíždění jiných plavidel možné (například kvůli plynulosti provozu). Je však dbát zvýšené opatrnosti! Nejdříve musíte dát předjížděné lodi znamení, že ji budete předjíždět. To uděláte pomocí zvukového signálu – dva dlouhé tóny houkačky a jeden či dva krátké tóny, to podle toho, zdali budete předjíždět zprava nebo zleva. Odpovědí by vám měla být rovněž zvuková odpověď, tentokráte ve složení dlouhý, krátký, dlouhý a krátký tón, a zahájení manévru, kterým se předjížděné plavidlo, ještě více přiblíží pravé hranici úseku.
 Pokud si nejste jisti, co se vlastně bude dít a máte pochopnosti o tom, jak se jiné plavidlo zachová, můžete mu dát znamení houkačkou – pěti krátkými rychle po sobě jdoucími tóny. Zvukové signály (jeden prodloužený zvukový tón) je jistě vhodné také využít, pokud se v úzkém plavebním úseku vyskytují ohyby nebo zákruty, popřípadě jiné překážky, které by mohly skrýt jiná plavidla.