Plachetnice jsou rychlejší než kontejnerové lodě


Na programu dne je pokrok, a všeobecná snaha „být rychlejší“ ovládá prakticky všechna průmyslová odvětví. Kupodivu se tato poučka netýká námořní přepravy, konkrétně velkých transportních lodí. Převážejí sice v kontejnerech neuvěřitelné množství zboží naráz, ale jak podotýkají odborníci na přepravu, stále více se zpomalují. Jeden by si skoro vzpomněl na štíhlé a elegantní klipry, převážející mezi kontinenty náklad ekologicky, a s udivující rychlostí.


Pětistěžník „Preussen“ („Prušák“) z přelomu 19. a 20. století. foto: John Oxley

Většina těch opravdu velkých nákladních lodí, specializujících se na přepravu kontejnerovaného proviantu, je dnes projektována na rychlost šestadvaceti uzlů, tedy nějakých osmačtyřicet kilometrů v hodině. Jenže takový pojízdný ostrov má téměř neuvěřitelnou spotřebu paliva.

Pokud ale kapitán zpomalí na polovinu, ušetří za den 100-150 tun paliva, oproti plno-výkonové spotřebě 350 tun. Čas jsou peníze, ale jak se ukazuje, i pomalost má svou cenu. Pro provozovatele nákladní lodi představuje zpomalení na padesát procent možné rychlosti úspory okolo 5000 dolarů za hodinu.

Ve skutečnosti tak soudobé lodě, schopné efektivně přepravovat velké množství náladu, plují pomaleji, než dokázaly ty „historické“. Povšimli si toho nadšenci z Low-Tech magazínu i ekonomové z Wall Street, a začali počítat. Například německá přepravní loď z roku 1902, mohutný pětistěžník „Preussen“ („Prušák“), přepravovala zboží mezi Hamburkem a čilským přístavem v Iquiqe průměrnou rychlostí 13,7 uzlů. Ano, pětadvacet kilometrů za hodinu není žádná výzva. Ale náklady na provoz, respektive palivo, se u takové lodi, plující díky síle větru, limitně blížily nule. A podruhé ano, německá kocábka plula rychleji, než naši stávající kontejneroví velko-přepravci.

Přepravní společnost Eugen Maersk se potýká s ekonomickou krizí. Mezinárodní lodní transport letos nefrčí. Vedení společnosti se proto rozhodlo pro radikální škrty v rozpočtu, které mají přinést úspory v hodnotě jedné miliardy dolarů. Za těchto podmínek nemohou kapitáni „přidat páru“. Hrdá kontejnerová loď Eugen Maersk je přitom největší lodí svého typu (na délku má 400 metrů), která v současnosti brázdí moře, ale šetřit musí také. „Strategie naší společnosti se podepsala na rychlosti našich lodí,“ říká Christian Hagart, kapitán na lodi Eugen Maersk. „V současnosti se snažíme jen nejpomaleji, co to jen jde.“

Pokud bychom poměřovali Eugen Maersk s německým pětistěžníkem, vítězí na trase z Hamburku do Čile o téměř třicet dní. Jistě, celkové množství přepravovaného zboží je neporovnatelné, ale náklady také. Navíc, jedna pořádná kontejnerová loď produkuje srovnatelně tolik emisí, jako padesát milionů osobních vozů. Možná nadešel čas, vrátit se zpět k plachtám a příznivému větru.