SERIÁL: Jak se stát kapitánem (díl 5.) - V praxi


Konečně vytoužená loď a plavba na ní! Co všechno je rámcově součástí praktické části kapitánského kurzu, to se dozvíte v poslední části našeho seriálu.

SERIÁL: Jak se stát kapitánem?

Díl první: Jak začít?

Díl druhý: Kapitánské průkazy malých lodí

Díl třetí: Průkazy pro námořní jachty

Díl čtvrtý:Teorie plavby 

Součástí zkoušek na kapitána, stejně jako na našem trhu všech dostupných kurzů, je teorie. Některé školy umožňují případným zájemcům o poskytnutí služeb možnost teorii vynechat. Zejména u těch, kteří na moři strávili dostatek času a jsou si jistí, o co jde, pouze potřebují znovu připomenout „staré dobré časy“ po delší odmlce. V autoškole bychom to přirovnali ke kondičním jízdám. Nicméně, pro méně zkušené a nezkušené je teorie buď přímo povinná, nebo naléhavě doporučena. Praktické části jsou však „povinné“ všude, nikoho nevyjímaje. Zkušenosti jsou takové, že mnoho lodníků zvolí jen praktické části. Zde ovšem pozor na výše uvedené riziko.

Co se bude v praktické části výcviku probírat?

Celou praktickou část můžeme rozdělit do tří základních kategorií:
a) před vyplutím,
b) na palubě,
c) plavba.

Před vyplutím

V této části praktické přípravy se naučíte, co vše je zapotřebí udělat před vyplutím. Podstatou je naučit studenta kurzu, jak připravit loď na plavbu. Obsahuje nejen kontrolu trupu lodi, ale také kontrolu motorů (u motorových člunů a katamaránů) a plachet (u plachetnic a katamaránů). Zvláštní pozornost bývá věnována tomu, co všichni považují za samozřejmost – kontrole uchycení a uložení veškerého vybavení na palubě, stejně jako v podpalubí. 
Zákon ukládá povinnost řidičům před jízdou zkontrolovat stav vozidla – olej, osvětlení apod. Mnoho řidičů to však nedělá a řeší to buď jednou prohlídkou za měsíc, případně až dojde k nějaké vadě, ještě lépe při silniční kontrole. Na palubě lodi je však kontrola vybavení a jeho uložení mimořádně důležitá. Najednou se může stát, že co není na místě, má být a vy to potřebujete. Nepodceňujete proto tuto rutinu. Trup, plachty i motory si zkontroluje každý rozumně uvažující lodník, ale kontrola vnitřního vybavení (například i kuchyně) už takovou samozřejmostí není. Osvojit si musíte základní opravárenské činnosti, zejména pak údržbu motorů – výměna filtrů, odvzdušnění palivového systému apod. Dobrá škola by vás měla seznámit i s vlastnostmi na lodích nejčastěji používaných materiálů a jak je provizorně spravit.
Před vyplutím si rovněž musíte sehnat informace o převažujících povětrnostních podmínkách, a to na celou cestu plavby. Řeči „možná bude tak“ a „minule to bylo“ a jim obdobné raději rovnou zapomeňte. Aktuální předpověď z počasí pro veřejnost se může hodit, ale budete se také muset hodně spolehnout na své znalosti z oboru meteorologie, jejíž základy budou rovněž součástí zkoušky na kapitánský průkaz.

Naučit se ovládat loď v nehostinných podmínkách, je jedním ze základních dovedností kapitána.

Na palubě

Po předvyplouvacích operacích se konečně (a někdy zaslouženě) dostanete na palubu. U motorových člunů je to jednoduché, protože motory jste zkontrolovali již předtím. Problém nastává u plachetnic a katamarán. Budete proškoleni v ovládání jednotlivých plachet a jaké plachty za jakých povětrnostních podmínek smíte či dokonce musíte použít. 
Určitě se budou školitelé věnovat vyplutí/připlutí do přístavu. Musíte ovládnout aparát pojmosloví užívaný při jedněch z nejnáročnějších činností života na palubě lodi. Chyba, které se dopustíte při těchto operacích, může mít i za klidného počasí fatální následky s velkými škodami. Součástí praktického výcviku je i připlutí/odplutí od bóje určené ke kotvení (velmi často v oblastech, kde je významně provozován charter či se jedná o „lodní stezky“ – viz seriál „Charter“ našeho webu). Neméně podstatnou součástí je správné ukotvení lodě, tudíž obsluha kotvy, kotevního systému, správně vyvodit lana, stejně jako dobře loď zachytit pomocí kotevních lan.
Na můstku se potom seznámíte s ovládacími prvky plavidla od manuálních úkonů, jejichž cílem je uvést do chodu samotný systém lodi, po automatizované operace, na něž pouze dohlížíte. „Osaháte“ si řízení (kormidlo), přizpůsobíte své velitelské křeslo, zkontrolujete výhled z kapitánského můstku, případně z fly-bridge. Výhled musí být dobrý, případné překážky odstraněny. Není povoleno, aby v oknech byla nějaká výzdoba formou nálepek a dalších objektů (například houpací plyšové kostky atd.).

Plavba

Konečně opustíte nechutné zemské končiny a vyrazíte vstříc vodním masám na obzoru. Jako první věc by vás z můstku měli hned naučit ovládání lodního navigačního systému. Přesvědčte, co všechno umí. Moderní navigační systémy umí dnes již vše – od určení polohy, po plánování trasy, určení výchylek, naprogramování optimální trasy až po samotnou kontrolu řízení lodi a vedení po trase. Poslední zmíněné je spojováno s tzv. superjachtami, jejichž nájemní cena se pohybuje v řádu statisíců EUR za den a pořizovací cena je pro i velmi bohatého člověka nedosažitelná. 
Z toho důvodu a také z důvodu, že tyto systémy mohou selhat, je zapotřebí umět číst v námořních mapách. Krom čtení v mapách se také naučíte, jak do map zakreslovat jednotlivé události a jak tyto zapsat do navigačního deníku. Prakticky si vyzkoušíte, jak se pracuje s jednotlivými navigačními body za různých podmínek. Ze zakreslení do map a vizuálních náměrů budete odhadovat a určovat, kde se loď nachází. Nejedná se o žádnou „fenétrovou metodu“ (kouknete z okna a máte výsledek), ale o standardizované metody propočtů předpokládané, případně i kalkulované pozice. Krom samotné navigace budete již z teorie rozumět standardizovanému námořnímu značení. V každé škole vás pak seznámí s praktickým užitím hloubkoměru a olovnice.
 Trochu více kreativnosti budete muset předvést při praktické části z tísňových situací. Mezi ty základní jistě zmiňme zvláštní kapitolu, a to právo plavby, kdy prakticky uplatníte získané znalosti z teoretické části věnované protisrážkovým opatřením. Za samozřejmost se v dobré škole jachtingu považuje praktická zkouška z vyslání tísňového signálu a „muže přes palubu“.

Když toto všechno zvládnete, přijdou na řadu těžší věci. Rozhodně se vyplatí požádat svou školu, aby vás připravila i na plavbu v noci. Některé to totiž ve svých „osnovách“ nemají. Plavba v noci je atypická a ještě více se budete muset spolehnout na své znalosti navigace. Během nočního provozu se mění i plavební znaky na bójích a v přístavech.
Během praktické části se také budete zabývat i administrativní stránkou plavby. S tou se budete seznamovat v průběhu celé praktické části, kdy budete vést lodník deník, deník velitele plavidla či navigační záznamy.